„Just in time“ a kontinuita – jak se to rýmuje?
Kdo by neznal termín „Just in time“ (JIT). Jako mnoho inovací zaměřených na efektivitu pochází z Japonska. Velké firmy si ho oblíbily někdy v 80. letech.
Filozoficky šlo o jednoduchou změnu, její zavedení ale už tak snadné nebylo. Přesto přineslo obrovský skok v efektivitě. Úvaha byla jednoduchá. Prostě budeme mít sklad na kolečkách. Nepotřebujete velký sklad materiálu a sklad výrobků. Tedy pokud jste někde v řetězci jako subdodavatel – u finálního výrobku to už tak neplatí.
Prostě samá pozitiva. Pojďme si je shrnout:
- Zvýšení produktivity – odpadnou přesuny, skladování, …
- Zvýšení efektivity – odpadnou skladníci, všechny procesy a náklady spojené se správou nemovitosti a její bezpečností.
- Jednorázové zisky z prodeje nebo naopak opakované, menší, pokud jste se sklady rozhodli pronajmout.
- Snížení nákupních cen – pokud se vám podařilo dotlačit svého dodavatele, a i on z výroby rovnou expeduje, aby část potenciálních zisků z efektivity promítl do cen.
- Zlepšení cash flow – žádné peníze dlouhodobě vázané do materiálu dlouhodobě ležícího „na skladě“.
A tak dále. Specialisté, Google nebo umělá inteligence jistě najdou spoustu dalších výhod. Navíc svět byl stabilní, ekonomika utěšeně rostla, státy, kraje, obce se mohly přetrhnout, aby dodaly infrastrukturu a výhodné podmínky.
Drobná rizika se přenesla na dopravce, dodavatele nebo pojišťovny. Popřípadě byla snížena drobným ústupkem z absolutní dokonalosti ve formě malinkatého vstupního/výstupního bufferu, který pojme výpadek jedné, dvou dodávek. Zisky ze zavedení JIT byly takové, že šedý nosorožec ve formě rozpadu dodavatelského řetězce zůstal dobře ukryt ve skříni.
A pak se šprajcla loď v Suezském průplavu. Přišel Covid-19. Izrael začal válčit. Výrobci čipů došla voda, … A vše se změnilo.
Selhala klasická BCM?
To dost záleží na tom, koho se zeptáte a co si kdo od ní sliboval. Pokud bylo cílem rozpoznat problém a například řízeně utlumit výrobu tak, aby nedošlo k sekundárním škodám, tak zřejmě uspěla. Ale ruku na srdce – pokud je zastavení nebo útlum výroby běžným provozním postupem k řešení celé škály problémů, pak stačilo běžné manažerské rozhodnutí.
Pokud bylo cílem cokoliv jiného – pak zřejmě SELHÁVALA.
V této souvislosti se managementu možná honily hlavou dvě myšlenky:
- Je JIT tak, jak ho známe a máme implementovaný, mrtvý koncept?
- Vyplatí se implementovat a certifikovat proces BCM?
Netroufnu si odpovědět na první otázku. Odpověď závisí na mnoha proměnných, ale dovedu si představit, že si JIT své místo stále najde – byť ne v takové formě, v jaké byl optimalizován pro stabilní a předvídatelné prostředí.
Vyplatí se ale implementovat a certifikovat proces BCM?
Odpověď je rozhodně ANO a MOŽNÁ. Každá firma, každý živnostník, obec, komunita i člověk, by zejména v současné situaci, měl uvažovat o kontinuitě, resilienci a antifragilitě. Do budoucna tato schopnost může být nejen výhodou, ale možná i otázkou přežití.
A implementovat proces podle standardu a nechat se certifikovat? Má rada zní – pokud nemusíte, nedělejte to. Ne, teď si neprotiřečím. Certifikace BCM podle normy vyžaduje značné opakované úsilí na udržování směrnic, dokumentace, testování a další administrativu. Nehledě na to, že vychází z předchozí zkušenosti a z toho, co si dovedeme představit. A to ani nehovořím o tom, že v dynamickém prostředí se často stává, že ještě ani nejste hotovi a značná část takto pojaté BC již není aktuální.
Jde o to, implementovat kontinuitu do provozního a byznysového myšlení jako jeho integrální součást. Nestačí jen odolávat – je nutné se přizpůsobit, adaptovat se a ideálně z krize vyjít posílen.
Vedlejším efektem je pak růst sebevědomí, schopnosti improvizace a inovace.
Jak se tedy připravit? O tom si můžeme popovídat. Kontaktujte mě.
Napište mi nebo zavolejte