Vyberte stránku

Večer vylitého vína

Lis 3, 2013µ-blog

Vytvářel jsem si vinotéku.

Ukládal jsem si do ní samé pěkné kousky. Samé kabinety, výběry z hroznů a pozdní sběry. Na některých lahvích se skvěly nálepky označující slavná vítězství v soutěžích.
Každá z lahví byla příslibem. Každou z lahví jsem ukládal s vizí, že jednou jí vyndám, omyji z ní prach, a pochutnám si na ní. Vypijeme jí s přítelkyní, nebo s přáteli. Vychutnáme si jí třeba na palubě plachetnice stojící večer na kotvě, pohupující se na vlnách. Nebo možná večer s pohledem na plápolající oheň, nebo odpoledne někde na stráni s výhledem do kraje.
Každou jsem ukládal s nadějí v úžasnou chvíli….
Včera jsem si řekl, že je na čase, si jednu takovou chvilku udělat, že už není na co čekat. Sáhl jsem tedy po jedné.
Pálavu – pozdní sběr.
Pečlivě jsem ji omyl, opatrně otevřel, přivoněl, ochutnal…. a vylil do odpadu.
Nevadí. Může se stát.
Tak co jiná. Třeba SAUVIGNON BLANC, kabinet. Ověnčená zlatou medailí.
Už po prvním přičichnutí ke korku se sen o pochoutce začal pomalu rozplývat.
Za večer padla vinotéka. Láhev za lahví mizela v kuchyňském dřezu. A s každou zmizela ve výlevce jedna vize, jedna vysněná chvíle…

Carpe diem. Tady a teď, žádné až pak, až jednou…. Ano všechna tyto moudra znám. A tak mě napadá kolik vína bude ještě muset být vylito aby mi přišly pod kůži?
Věřím, vím, že už moc ne.

Každopádně do mého kalendáře přibyla významná Událost. 2.11. Večer vylitého vína. To abych si připomínal, že „jednou“ vůbec nemusí nastat. Na tenhle den si pořídím láhev něčeho dobrého. A vypiji to s přáteli, přítelkyní nebo i sám. Tam, kde zrovna budu. Tak pro radost. Pro radost ze života a jako oslavu okamžiku.

Share This