Vyberte stránku

Umění navigace aneb strategické myšlení za kormidlem života

Čvn 15, 2018O strategiích, plánování nebo vitalitě

Přemýšleli jste někdy,

co většinou měly společného velké civilizace? Civilizace o kterých jme, četli, povídali si v dějepise, viděli dokumenty? A teď nemám na mysli ty, které zazářily a zmizely spolu se svým zakladatelem? Dostatek zdrojů? Příjemné podnebí? Nebo snad nějaké tajné učení? Podle mého je to moře. Moře, které sebou kromě obživy přináší i příležitosti, možnosti a touhu plout.

No jen si to představte! Na loď se toho dá naložit mnohem více než na několik vozů (v té době zřejmě tahaných nějakým vyhublým hospodářským zvířetem), neřknu-li na záda nosiče. A k tomu další výhody, relativně malá posádka, oproti povozu, karavaně vysoká rychlost… Tomu se říká páka, nemyslíte? 😉

Aby to bylo možné, bylo určitě třeba lodní stavitelství. (Snadno pochopitelná záležitost a mnozí u tohoto poznání i končí.) A  NAVIGACE. Vlastně si troufám tvrdit, že právě navigace a hlavně styl uvažování, který vyžaduje, byla jednou z významných sil, které tyto civilizace formovaly.

O co jde? Hodně lapidárně řečeno o umění dostat se z bodu A do bodu B.

Tak a je to venku. Souvislost, paralela se STRATEGIÍ a strategickým myšlením je už asi zřejmá. I u strategického myšlení nejde o nic jiného než o to, jak se dostat z bodu A do bodu B.

Možná si říkáte: „Ale o to přeci jde, i když jedu za kámošem do sousedního města! Tak co sem tahám moře a námořní navigaci?“ Možná proto, že na cestě do sousedního města nás toho mnoho nepřekvapí. Skoro bych řekl, že jedeme na autopilota. Nic moc neočekáváme, jakákoliv odchylka, překvapení nás dokáže zaskočit, rozhodit…

S plavbou to bylo a je jiné.

Je téměř jisté, že nějaké to překvapení přijde a člověk musí reagovat. Nejlépe v souladu se svou strategií, se svým cílem. Plavíte se přeci v prostředí, které může být j jednu chvíli klidné až nehybné, a v následující běsnící. Na jednu stranu plné nástrah a skrytých útesů, na druhé „bezedné“. Prostě musíte mít strategie jak dílčí, tak celkové.

O čem tedy „to“ umění (než se z toho stala věda a řemeslo) navigace vlastně je?

– Je o cíli, kterého chceme dosáhnout. O přístavu, zátoce kam chceme doplout a co tam. Odborníci na strategii této části často říkají VIZE.

– Je o motivaci „PROČ“ tam plujeme. Co nám stojí za to riskovat. Proč se vydat do nepohodlí a nejistot. Specialisté této části říkají MISE. Jeto takový motor k tomu vizi uskutečnit. K tomu opravdu vyplout a nezůstat s hlavou plnou představ v chráněné zátoce na kotvě.

– Je o postupných cílech, krocích, zvolené trase a navigačních nebezpečích. Kdo se někdy plavil za nějakým cílem, neplácal se jen tak mezi ostrovy si možná uvědomil, že ač se věnoval kormidlu tak udržet kurz není vůbec snadná záležitost. Že nejjednodušší je kormidlovat ke zvolenému bodu na obzoru. Postupně. Od jednoho k dalšímu. Pokud se chceme pustit dál,za obzor, za odvážnějšími a za většími metami, neobejdeme se bez navigačních pomůcek jako je kompas, nebo sextant. Tomuto plánu by se dalo říkat STRATEGIE.

Dnes se pod pojmem strategie myslí kde co. Většinou se jedná o dílčí záležitosti bez vazby na hlavní záměr. Tím ve většinové praxi strategie začínají a končí. Ne tak z hlediska navigace (a strategického myšlení). Tam vlastně teprve jen začínáme).

Co dál?

– Potřebujeme znát svou polohu, rychlost, směr plavby, proudů, větru a odhad jejich změny. Jde vlastně o to si uvědomit, jaké momentálně páky působí a jaké změny v rámci dosažení cíle je potřeba učinit. A že změna je v souladu se záměrem. S cílem.

– Je o připravenosti na bouře a zásadní změny. Jak na ně reagovat, jestli se mám kam schovat, mám vhodné plachty nebo jak přežít s co nejmenší ztrátou, když nás bouře žene na útes. O této části už se tak moc nemluví a nepíše. Zdánlivě (a jen na první pohled) to působí dojmem vzdávání se nebo připouštění porážky. NENÍ tomu tak. Je to o tom, aby až nepřízeň poleví, se dalo pokračovat dál, nebo alespoň přežít a minimalizovat ztráty a moci tak vyplout znova. Je to o přípravě na rizika. Jirka Mazur v této souvislosti hovořil o „STOP losu“, jindy se používá termín EXIT STRATEGIE a velké firmy a korporace hovoří o „Business Continuity Managementu“.

Toto jsou hlavní ingredience, které obohaceny o praxi dohromady tvoří „umění navigace“ nebo strategické myšlení.

Nevím jak vás, ale mě navigace baví. Spolu s trimem. Tedy s nastavením plachetnice tak, aby lehce a rychle plula a kormidelník se s ní nemusel prát. Ale o trimu někdy příště.

Share This