Ing. Petr Zeman

Série článků

Půl roku poté

Návraty ke starším analýzám a hypotézám. Co se potvrdilo, co ne, co jsme přehlédli a jak se mezitím změnil systém.

Analýza je snadná ve chvíli, kdy ještě neznáme výsledek. Mnohem zajímavější je vrátit se k ní později.

Série Půl roku poté proto konfrontuje starší hypotézy, očekávání a interpretace s tím, co se skutečně stalo.

Nejde o hledání vítězných předpovědí. Zajímavější jsou chyby: který předpoklad neplatil, kterou zpětnou vazbu jsme podcenili, kde systém reagoval jinak a kde správný signál vedl ke špatnému závěru.

Smyslem není potvrdit minulý názor, ale zpřesňovat způsob uvažování.

Analýza války s Íránem, Hormuzského průlivu, ropy a americké energetické strategie

Írán, ropa a USA: Co z původní hypotézy přežilo střet s realitou

Po půl roce se vracím k analýze války s Íránem: co se potvrdilo, co jsem podcenil a zda USA nebojují i o udržení své energetické dominance.

Půl roku poté: proč se vracím k jedné nepohodlné hypotéze

Před půl rokem jsem spojil válku s Íránem, Hormuz, Venezuelu, dražší ropu a americkou energetickou strategii do jedné hypotézy. Teď už máme dost událostí a dat na první audit. Některé části modelu obstály překvapivě dobře. Jednu věc jsem ale podcenil: jak dlouho konflikt potrvá.

O autonomních týmech a paradoxu nepostradatelné Aničky

Byla nebyla jedna firma. Její management a vlastníci nemohli v noci spát. Zdály se jim totiž hrozné sny. Nebyly o propadu tržeb, nebyly o nespokojených zákaznících ani o rozpadajících se systémech. Zdálo se jim něco mnohem horšího. Jejich firma nebyla dost pružná. Nebyla dost odolná. A co bylo nejhorší — nebyla dost moderní. A jak […]

Manažerské bajky: když dobrý příběh nahradí analýzu

Milujeme příběhy. Obzvlášť ty s ponaučením. Používáme je všude, kde se dá. Včetně manažerského vzdělávání. Například: Kodak a nástup digitální fotografie.Nokia a smartphone.Blockbuster a Netflix.Nakamichi a CD. Jsou to dobré příběhy. Mají jasnou strukturu: úspěšná firma, technologická změna, zaslepenost, pád a jednoduché poučení. A právě proto jsou nebezpečné. Ne proto, že by byly úplně nepravdivé. […]

Kdo měří ten řídí. Opravdu?

Opět na mě vyskočila stará manažerská mantra: Kdo měří, ten řídí. Asi ji znáte. Patří k větám, které se naučíte velmi brzy, pokud se pohybujete kolem řízení, kvality, procesů, výkonu nebo auditu. TQM, Six Sigma, ISO, KPI, SMART cíle, Balanced Scorecard, OKR. Každý rámec má svůj slovník, ale základní víra je podobná: co neumíme měřit, […]

stádo šedých nosorožců symbolizující materializaci ignorovaných rizik

Trump a celá stáda nosorožců: Čas na adaptivní strategie v nejisté době

Od zvolení Trumpa prezidentem USA se zatajeným dechem sleduji vývoj a jeho dynamiku. Zdá se, že zbytky toho, co jsme považovali za pevné, za něco, o co se dá opřít, se hroutí jako domeček z karet. A také se zdá, že unie (například ta Evropská), státy, firmy, společenství na to vůbec nejsou připraveny. Že nemají […]

Ilustrace chaosu po rozpadu JIT, s firmou, která díky adaptivní BCM a antifragilitě zůstává stabilní.

📌 Just in Time a Business Continuity: Konec jedné éry?

„Just in time“ a kontinuita – jak se to rýmuje? Kdo by neznal termín „Just in time“ (JIT). Jako mnoho inovací zaměřených na efektivitu pochází z Japonska. Velké firmy si ho oblíbily někdy v 80. letech. Filozoficky šlo o jednoduchou změnu, její zavedení ale už tak snadné nebylo. Přesto přineslo obrovský skok v efektivitě. Úvaha […]

Labutě a nosorožci: Jak zvládat rizika a nejistoty pomocí adaptivních přístupů

Černá labuť. Kdo by dnes tento pojem neznal. Přišel s ním Nassim Nicholas Taleb a definoval ji jako událost, která: by nás by nás ani ve snu nenapadla. No dobře, možná i napadla – fantazie je bezbřehá, ale je vysoce nepravděpodobná, a má obrovský (nebojím se napsat) až transformační dopad. A někdy se i hovoří […]